„Poslední rok studia Diany se poněkud zkomplikoval, a to nejen jí, ale nakonec všechno dobře dopadlo a Diana šťastně promovala a dokonce má již nabídku na práci. A já, její adoptivní otec, jsem také nad míru šťastný, že jsem ji dovedl do cíle. I nadále zůstaneme ve styku a Diana může i stále počítat s mojí pomocí v případě nouze, i nadále zůstane mojí milovanou adoptivní dcerou. A budu sledovat její kroky v životě, dokud budu naživu.“ Ljuben
„Naděje a láska je to, co jsem našla v reálném životě a nikdy bych si nepomyslela, že budu moci zajít až takto daleko, co se týká možností vzdělání. Zdá se mi, že se mi vyplnily mé sny. Jsem ti Ljubene tolik vděčná za tvou podporu, je úžasné, že někteří lidé jsou tak nesobečtí a stávají se inspirací ostatním. Každý den jsem tolik vděčná za laskavost, soucit a štědrost, kterou jsi prokázal mě a lidem jako jsem já. Protože ti záleží na tom, že mnoho rodin může mít světlejší budoucnost. Lidé jako ty dělají náš svět lepším místem pro život a tím, že se rozhodnete věnovat příležitosti, skutečně přispíváte k důstojnému řešení chudoby. DĚKUJI.“ Diana
Připojíte se také? www.AdopceAfrika.cz
Jak jsem dovedl Dianu k cíli
Dne 17. 12. 2020 byl pro Dianu, její rodinu a pro mě velmi významný den. Toho dne ukončila Diana studium na Utalii college v Nairobi, obor hotel management a turism promocí, která byla natočena a sdílená na YouTube. Nemohl jsem si to nechat ujít a sledoval jsem to, i když ti hlavní účastníci byli zastoupeni jen svými portréty. Co se dá dělat jiného v této složité době. Při tom sledování jsem přemítal, jak to začalo a co se událo za těch 10.let, během kterých jsem Dianu podporoval.
Dianu jsem adoptoval v prosinci 2010, v roce 2011 měla nastoupit na střední školu, ale předchozí adoptivní rodiče ukončili adopci.
V roce 2015 jsem se fyzicky seznámil s Dianou a její rodinou (dvě mladší sestry a rodiče, později od nich tatínek odešel) během cesty do Keni. Jelikož byla v internátní katolické dívčí škole, pustili ji pouze na víkend a moje návštěva trvala pouhých 5 hodin. Do smrti si budu pamatovat, jak vřele mě přijali všichni členové rodiny a jak byli vděčni, že podporuji ve vzdělání jejich dceru a sestru.
Další významný časový úsek desetileté adopce Diany byla její návštěva u nás v Praze v roce 2016, přijela na jeden měsíc v létě. Měla letět přes Istanbul s tureckými aeroliniemi Turkish airlines dne 16. 7. 2016. Ten den se část turecké armády pokusila svrhnout tureckého prezidenta Erdogana a istanbulské mezinárodní letiště bylo toho dne uzavřené. Měli jsme velké obavy, zda Diana vůbec přiletí. Nakonec to ale trvalo pouze jeden den a ona byla v Praze 17. 7. 2016. Přijali jsme ji jako naši vlastní dceru a sestru.
Poznala celou naši rodinu a navštívila několik turisticky zajímavých míst v Praze i mimo Prahu, místa jako například Kutná Hora, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov. Navštívila také africký festival v ZOO Dvůr Králové a pomáhala na stánku Centra Narovinu. Tam si v rámci pobytu vyzkoušela v kempu spaní ve stanu a seznámila se s dalšími lidmi z organizace Simonou, Mirkou a Luckou. Strávila také několik dní v domě pracovnice Centra Narovinu Lenky i v domě mé starší dcery. Ředitelka Centra Narovinu, paní Dana Feminová, ji dokonce vzala do panoramatického kina na Výstavišti v Praze. Plna pozitivních dojmů a krásných zážitků odletěla Diana zpět do Nairobi.
Poslední rok studia Diany se poněkud zkomplikoval, a to nejen jí, ale nakonec všechno dobře dopadlo a Diana šťastně promovala a dokonce má již nabídku na práci. A já, její adoptivní otec, jsem také nad míru šťastný, že jsem ji dovedl do cíle. I nadále zůstaneme ve styku a Diana může i stále počítat s mojí pomocí v případě nouze, i nadále zůstane mojí milovanou adoptivní dcerou. A budu sledovat její kroky v životě, dokud budu naživu.
Ljuben Nunev
NADĚJE
Můj příběh je plný naděje a světla. Jsem příkladem toho, že velkorysost jednotlivce vám může umožnit dostat se velmi daleko. Vztek na bohatství jiných je však bohužel stále všudypřítomný. Vysvětlím vám to dále.
Jmenuji se Diana Nyambura Wahome, narodila jsem se ve městě Nyeri blízko Nairobi. život byl velmi těžký, byla jsem vychovávána pouze matkou a ta mě nedokázala vychovat kvůli tomu, že neměla ani základní vzdělání, ani příliš zkušeností se životem .Když pracovala v Nairobi jako pomocnice v domácnosti jedné dámy, naučila se zaplétat vlasy. Díky této dovednosti se jí podařilo získat alespoň nějaké jídlo. Ale ani tak nebylo mé dětství vždy veselé.
Co se tyká získávání vědomostí, jsem nadšenec. Teprve nedávno jsem přišla na to, že mám dyslexii. Co se pamatuji, myslela jsem si o sobě, že jsem hloupá, protože nedokážu pochopit věci tak rychle, jak bych měla.
Má první škola se jmenovala Busara a získala jsem tam základy mých vědomostí. Měla jsem problémy s komunikací a moje sebedůvěra byla proto velmi nízká. Studium bylo mou velkou výzvou. Učení bylo velkou výzvou, protože jsem nedostávala skoro žádnou pomoc, dokud jsem nepotkala Ljubena. Program Centra Narovinu a Ljuben mi pomohli v mém raném vzdělávání, které mi ulevilo, a já jsem začala zvolna nadechovat a uvědomila jsem si, že jsem silnější ve věcech počítání, financí a účetnictví. Ljuben se pro mě stal více než otcovskou postavou, protože mi mohl nabídnout jak morální, tak finanční podporu.
Po dokončení základní školy jsem pokračovala na střední školu, a tím se pro mě otevřela nová kapitola mého života. Netušila jsem, že to bude formovat ženu, kterou jsem se teď stala. Moje první státní škola byla v Nyeri. Bylo to zábavné a vzrušující v mnoha ohledech. Více jsem se připojila k mnoha skupinovým kroužkům, a také jsem absolvovala mnoho meziškolních soutěží. Byla to zábava, protože různé školy mohly předvést svůj talent prostřednictvím herectví, tance a hraní na jevišti.
Jak už jsem zmínila dříve, studia bych nezvládla bez podpory Ljubena a programu Centra Narovinu. Střední školu jsem zvládla hladce, protože jsem chtěla, aby na mě byli pyšní ti, co se zajímají o můj život. Na střední škole se mi podařilo podat dobrý výkon, ale co dál? Jakým směrem se vydat? Jak bych měla zrealizovat své cíle? To byly některé otázky mezi mnoha dalšími, které mi bušily do hlavy, když se předpokládalo, že budu mít v životě větší odpovědnost. Byla jsem zrovna v přerodu z mladé dívky na mladou dámu. Jakékoliv přijaté rozhodnutí v tomto období by určitě mělo ohromný dopad na můj život Během studia na střední škole jsem podnikla výlet do České republiky a budu si ho pamatovat navždy.
Tato cesta ve mně probudila vášeň pro cestování a já objevila pohostinství. Výlet do Ljubenova domova byl více než úžasný. Užívala jsem si vše od letu, což bylo poprvé, kdy jsem letěla letadlem Byla to směsice štěstí a úzkosti. Setkala jsem se s úžasnými lidmi, včetně Ljubenovy rodiny, přátel a také dam v kanceláři. Díky Ljubenovi to vše udělalo mé zážitky mnohem lepší a zábavnější. Později po tom, když jsem objevila svou vášeň pro pohostinství, jsem nastoupila na vysokou školu Utalii, která je jedna z nejlepších v Keni, co se týká pohostinství a díky Ljubenovi a programu Centra Narovinu jsem si mohla dovolit zaplatit poplatky a v roce 2020 jsem školu dokončila.
Naděje a láska je to, co jsem našla v reálném životě a nikdy bych si nepomyslela, že budu moci zajít až takto daleko, co se týká možností vzdělání. Zdá se mi, že se mi vyplnily mé sny. Jsem ti Ljubene tolik vděčná za tvou podporu, je úžasné, že někteří lidé jsou tak nesobečtí a stávají se inspirací ostatním. Každý den jsem tolik vděčná za laskavost, soucit a štědrost, kterou jsi prokázal mě a lidem jako jsem já. Protože ti záleží na tom, že mnoho rodin může mít světlejší budoucnost. Rodiny si díky tobě mohou pochutnat na výživných jídlech a děti mohou chodit do školy, protože tvá pomoc se dostane do pracovitých, ale zranitelných komunit. Lidé jako ty dělají náš svět lepším místem pro život a tím, že se rozhodnete věnovat příležitosti, skutečně přispíváte k důstojnému řešení chudoby.
DĚKUJI.
Diana Nyambura Wahome
