Archiv aktualit

Infocentrum ZOO Jihlava

Autorka: Radka Švejnohová

Série fotografií pořízených ve velkoměstech, na vesnicích a v národních parcích na ostrovech Honshu a Shikoku.

Každodenní život Japonců, disciplinovaně bezstarostné děti, precizně upravené parky a zahrady, procházky Maiko malebnými Kjótskými uličkami, starobylé Pagody… to jsou motivy, jejichž cílem je zachytit tuto supermoderní zemi v nehektické a neuspěchané podobě. Fotografie jsou prodejné a podporují projekty Centra Narovinu v Keni.

David Švejnoha a Václav Soukup

Série působivých fotografií z nejchudších částí Keni.

 Fotografie vznikly při fotodokumentaci afrických projektů. Pohled do nešťastného života největších slumů Afriky. Obrazy ze škol a sirotčinců, pohledy na veselé a usměvavé obličeje afrických dětí a nahlédnutí do smutných očí dětských čichačů lepidla na periferii Nairobi. Fotografie jsou prodejné a podporují projekty v Keni. Více info www.adopceafrika.cz a www.svejnoha.cz

Městská knihovna Ostrov
1.října – 31. prosince 2012

18:30 hod v Klubu cestovatelů, Veleslavínova 14, Brno – Královo Pole.

Více informací na www.hedvabnastezka.cz/brno

Ve čtvrtek 13.9. odletěl do Keni náš spolupracovník Petr Chaloupka, aby pomohl s rozjezdem další fáze projektu Voda pro Kauti – závlahovým systémem.

Zatím jde vše velmi dobře – začaly práce na hrázi a na hlavní nádrži. Také jsou změřené délky mezi hrází, hlavním tankem (nad Katitu marketem) a mezi druhým tankem (na vrcholku hřebene u farmy King´oo).

Tato místa jsou velmi dobrá, z obou bude možné vodou zásobovat velké území a do budoucna bude snadné i rozšíření...

Závlahový systém v plánované podobě bude obsahovat 2 tanky (50 + 30 m³), přívodní potrubí a také trasu rozvodného potrubí, na kterou se budou moci v budoucnosti napojovat další odběratelé z oblasti. Během této fáze provede komunita v Kauti sanaci vývěru Yanzonga, stejně jako tomu bylo loni u Muthaly. Vše by mělo být hotové do konce listopadu. Držme palce.

Darovat traktor = darovat jídlo

Jak jsme Vás informovali, na podzim 2011 pokřtila kapela Vypsaná fixa své nové album a vyrazila na turné, v jehož rámci probíhala prezentace našeho rozvojového projektu „Ostrov Naděje“. Vypsaná fixa se ho rozhodla podpořit a prodejem placek nám pomáhá sehnat část peněz na pořízení traktoru. Děkujeme.

Nákup traktoru umožní rozšířit farmaření – bude možné obdělávat mnohem větší pozemek, a tak bude zajištěn dostatek jídla pro jídelnu školy i sirotčince. Zbytek bude určen na prodej, aby se tak získaly další finance na provoz Ostrova naděje. Připravujeme také zavedení chovu kuřat, králíků a ryb a výsadbu ovocných stromů. Traktor spolu se zavlažovacím systémem bude velkým krokem k získání soběstačnosti a trvalé udržitelnosti projektu.

Jelikož k nákupu traktoru chybí ještě částka 270 000,- Kč, obracíme se na Vás s prosbou o pomoc. Prosím, pomozte lidem na Rusinga a podpořte nákup traktoru, který místní komunitě usnadní práci na farmě a umožní kvalitnější stravování pro děti Ostrova Naděje. Děkujeme.

Peníze je možné posílat na účet číslo 19-1460510217/0100 KB, variabilní symbol 905.

Více informací Vám ráda sdělí Dana Feminová, dana.feminova@adopceafrika.cz, mobil 777 711 911.

» Fotogalerie

David Švejnoha a Václav Soukup

Městská knihovna IP Pavlova, Karlovy Vary

Putovní výstava z prostředí keňských slumů, škol a sirotčinců. Výstava je prodejní a podporuje konkrétní projekty v Keni.

Odkaz na stránky autora: www.svejnoha.cz

V červnu byl v České republice přítomen jeden z hlavních koordinátorů v Keni Ken Okongo, a tak byl celý červen naplněn nejrůznějšími akcemi. Proběhla řada diskusí a workshopů ve školách, organizovala se setkání s adoptivními rodiči i pro nejširší veřejnost. 

Tentokrát se kromě Prahy a Brna podařilo zorganizovat setkání i v Krnově. V červnu také proběhla vernisáž obrázků afrických dětí v rámci soutěže Českého rozhlasu Malujeme po síti.

Ken byl u toho s námi a tak v rámci odpoledního programu přibližoval dětem a rodičům africkou kulturu, muziku a realitu všedního života. Obrázky jsou k vidění v Letohrádku Kinských – Musaionu v Praze až do září (více na www.rozhlas.cz/malujeme). Velmi příjemná byla i akce Zaostřeno na Afriku, kde, kromě bohatého programu pro děti a mládež, proběhla i zajímavá diskuse o rozvojových projektech. Diskuse se zúčastnili a svými zkušenostmi ji obohatili adoptivní rodiče, české lékařky působící na klinice na Rusinga Island nebo zástupci organizací Educon a Česko proti chudobě.

Pro přiblížení přikládáme pár fotografií z těchto akcí do fotogalerie.

Kdo ze škol, adoptivních rodičů či veřejnosti nabízené akce nestihl, nezoufejte, v říjnu přiletí další keňský koordinátor a opět bude řada příležitostí k osobnímu setkání :o)

V rámci projektu „Afrika nevšedníma očima - Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ přiletěl v neděli do České republiky jeden z hlavních koordinátorů Centra Narovinu v Keni – Ken Okongo.

Ken stál u zrodu partnerské organizace Centra Narovinu v roce 2000 v Keni a také dvou hlavních projektů Adopce afrických dětí na dálku a Ostrova Naděje na Rusinga Island.

V rámci jeho měsíčního pobytu proběhne řada přednášek a workshopů na školách a také několik setkání určených širší veřejnosti. Srdečně Vás zveme na setkání.

Přijďte se osobně setkat se zakladatelem rozvojových projektů Centra Narovinu v Keni, popovídat si o současném životě v nejchudších čtvrtích a slumech a získat novinky z projektů zahraniční rozvojové spolupráce.

V případě zájmu Vám rádi zašleme program po celé České republice.

Centrum Narovinu je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1995. Hlavní náplň činnosti Centra Narovinu představují v současné době projekty zahraniční rozvojové spolupráce, globální rozvojové výchovy a rozvoj dobrovolnické práce v oblasti rozvojové spolupráce.

Je členem českého Fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS) a spolupracuje na kampani Česko proti chudobě. Rozvojové projekty v africké Keni organizuje od roku 2000.

Všechny projekty jsou vedeny s velkým důrazem na dlouhodobou udržitelnost, podporu soběstačnosti, přechod od pasivního přístupu k aktivnímu převzetí zodpovědnosti a využívání vlastních možností.

Hlavní projekty Centra Narovinu:

• Projekt Afrika nevšedníma očima – programy ve školách a pro veřejnost v České republice. Nyní zastřešen projektem „Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ (Through Education towards a Universal Human Nation), který byl vytvořen s finanční pomocí Evropské Unie. Cílem projektu je prohloubit povědomí o problematice života v rozvojových zemích a rozvojové spolupráci, zvýšit vnímavost vůči otázkám rozvojového světa a posílit podporu veřejnosti pro oblast zahraniční rozvojové spolupráce.

• Adopce afrických dětí - projekt pomoci na dálku

• Miniobchůdek Afrika v duchu "Fair Trade"

• Kurzy "Dobrovolníci pro rozvojovou spolupráci s Afrikou"

• Rozvojové projekty: Komunitní centrum Ostrov Naděje na Rusinga Island / Keňa

• Rozvojové projekty: Voda pro Kauti / Keňa

• Partnerský program mezi českými a keňskými školami

Děkujeme za porozornost této aktivitě a těšíme se na setkání.V případě jakéhokoliv dalšího dotazu jsem Vám plně k dispozici.

S pozdravem,

za Centrum Narovinu

Simona Heřtusová
simona.hertusova@adopceafrika.cz
mobil 608 301 270
www.adopceafrika.cz
Centrum Narovinu, Tyršova 1, 120 00 Praha 2

Dne 18.6.2012 v 18:00 ve spolkovém domě v budově kin a Mír v Krnově, nám. Míru 1/14.

Zveme vás na setkání adoptivních rodičů a dalších zájemců s keňským koordinátorem „Adopcí na dálku“ Kenem Okongo.

Udělejte radost svým blízkým a podpořte tím Centrum Narovinu.

Nabízíme bavlněné tašky s africkým motivem a citátem za 50,- Kč. Rozměr tašky je 42 x 38 cm, dlouhá ucha přes rameno 60 x 2,5 cm. Potisk 2 barvy - oranžová a bordó. Materiál přírodní bavlna. Objednávky posílejte na e-mail centrumnarovinu@centrumnarovinu.cz a my Vám sdělíme fakturační údaje.

Děkujeme za podporu. 

V pátek 11. května se Centrum Narovinu zúčastnilo 13. veletrhu neziskových organizací (NGO Marketu) v Národní technické knihovně na Praze 6.

V rámci doprovodného programu jsme uspořádali také besedu „Afrika nevšedníma očima“ na téma potřebnosti vzdělání a rozvojových projektů v Keni, které se zaměřují na zpřístupnění vzdělání a zdravotní péče.

Besedy se zúčastnil také student z Keni, který byl součástí projektu „Adopce afrických dětí na dálku“, a „adoptivní rodiče“ z ČR. Program doprovodily živé ukázky tradiční hudby Subsaharské Afriky.

Děkujeme Všem, kteří se u nás na stánku zastavili a podpořili naši činnost nákupem tradičních afrických výrobků.

Těšíme se někdy příště opět na viděnou :o)

Aktualizováno: přidány nové fotografie. Závěrečná zpráva projektu Voda pro Kauti a fotodokumentace. Zpráva ke stažení jako PDF soubor zde.

Voda pro Kauti na stránkách Pöyry Environment a.s.

Základní informace o projektu

Objednatel, investor: Centrum Narovinu, občanské sdružení, ČR
Příjemce: Kauti primary school, komunita obyvatel oblasti Kauti, Kenya

Realizátor: Export-Hydro Pump & Services (Africa) Limited, Nairobi, Kenya – vrtání, čerpací zkoušky
Almak Aqua Drillers, Machakos, Kenya – čerpadlo, solární zdroj, potrubí, akumulační tank, distribuce
Kauti partners self help group (občanské sdružení obyvatel oblasti Kauti), Kenya – zachycení a zabezpečení stávajícího vývěru vody u Muthala primary school
Odborný dozor nad realizací: Pöyry Environment a.s., ČR

Na základě poznatků z dosavadního dlouhodobého působení v oblasti Kauti, potřeb místních obyvatel a finančních a technických možnostech zúčastněných stran bylo roce 2011 realizováno několik opatření ke zlepšení přístupu obyvatelstva ke zdrojům vody. Jedná se o následující:

• realizace vrtu jako trvalého zdroje vody bez bezprostředního vlivu klimatických výkyvů (extrémní nedostatek srážek) v Kauti Primary School (dále KPS) včetně ověření jeho vydatnosti a kvality vody na základě hydrogeologického průzkumu z roku 2010

• návrh a realizace způsobu čerpání, akumulace a distribuce vody

• zachycení a zabezpečení stávajícího vývěru vody, odběrné místo poblíž vývěru a v Muthala Primary School (dále MPS)

• monitoring opatření realizovaných v roce 2010

• doporučení – možnosti aktivního pokračování spolupráce

Souběžně s „vodařským projektem“:

• dokončení rekonstrukce objektu „komunitního centra“ v areálu KPS – financováno Soukromou mateřskou a základní školou, s.r.o., ČR

• příprava „Healtcare“ projektu pro děti v KPS – financováno Soukromou mateřskou a základní školou, s.r.o., ČR

Realizaci vrtu a následně dodávky technologie čerpání, akumulace, distribuce a ostatních prací předcházela 2 výběrová řízení z místních odborných firem. V prvním případě poslalo cenovou nabídku 5 firem, v druhém pak 4 firmy. Výběr dodavatele pak byl proveden na základě kombinace kriterií cena, reference, osobní návštěva firmy a případně i obdobných realizací (kolegové z Nairobské kanceláře Centra Narovinu), s cílem vybrat dodavatele zkušeného, solidního a spolehlivého.

Sanaci vývěru u Muthala primary school a následnou akumulaci vody a distribuční místa prováděli místní obyvatelé sami na základě zkušeností z loňského roku, kde vykonávali většinu manuálních prací pro realizátora sanace vývěru mezi Katitu a Kauti Marketem.

Vrt v Kauti Primary School (kps)

Vrt byl realizován v září přímo v areálu KPS v místě vytipovaném jako nejperspektivnější z širšího okolí (místo křížení 2 poruch ve skalním podloží s velkou pravděpodobností výskytu podzemní vody). Práce probíhaly se střídavou intenzitou – buď velice rychle až překotně, nebo vůbec. Vrtáno bylo pneumatickým kladivem profilu 220 mm s vynášením rozrušeného materiálu z vrtu prostřednictvím stlačeného vzduchu. Pro zabezpečení vrtu v horních, hlinitých a písčitých půdách, bylo použito plnostěnné ochranné ocelové výpažnice profilu 300 mm do hloubky 16 m. První voda byla naražena v cca 15 m ještě před dosažením skalního podloží (bezvýznamné množství), další pak v cca 32 m, v již skalním profilu (rula). Vydatnost přitékající vody byla od cca 50m pravidelně sledována orientačním měřením. Od cca 85 m nebyl již pozorován žádný nárůst vydatnosti, a proto bylo rozhodnuto o zastavení prací v hloubce 100 m přes snahu zástupců vrtné firmy pokračovat min. do 130 m až 150 m. Vrt byl vystrojen ocelovou výpažnicí profilu 150 mm, ve zvodnělé vrstvě perforovanou, a obsypanou filtračním štěrkem. Zhlaví vrtu bylo opatřeno betonovou patkou a vrt byl uzavřen.

Čerpací zkouška proběhla následně s několikadenním zpožděním z důvodu technických problémů na straně dodavatele. Čerpadlo bylo osazeno v hloubce 96 m, statická hladina před zahájením čerpání byla v hloubce pouhých 10 m pod povrchem. V průběhu 24-ti hodinového čerpání bylo zaznamenáváno čerpané množství vody a jemu odpovídající úroveň hladiny vody a porovnáván trend jejího poklesu či nárůstu. V průběhu takto krátké doby zkoušky (v ČR se pro obdobné účely provádí 28 denní čerpací zkouška) se úplného ustálení nepodařilo dosáhnout, nicméně orientační výsledek přes 4000 l / hod je velmi dobrý a v případě potřeby využít celý dostupný objem vody někdy v budoucnosti lze takto získat okolo 100.000 l vody denně. Po ukončení čerpání byl následně zaznamenáván nástup hladiny vody, který byl také velice rychlý (40 m za 3 hodiny).

Na vzorcích vody byl v místní státní laboratoři proveden chemicko-fyzikální rozbor:

 Výsledky rozboru dokumentují, že se jedná o tvrdou, silně mineralizovanou vodu se zvýšeným obsahem železa, manganu, vápníku, sodíku a celkovým obsahem rozpuštěných látek. Výsledky byly konfrontovány s pokyny Světové zdravotnické organizace a také s Krajskou hygienickou stanicí v Brně. Lze konstatovat, že by tato voda v ČR nemohla být distribuována jako pitná bez úpravy. Odstranění výše zmiňovaných nadlimitních hodnot však v místních podmínkách není reálné – pořízení potřebné úpravny vody (např. s reversní osmosou) by představovalo náklady okolo 1 mil. Kč pouze za technologii – ověřeno poptávkou na Keňském trhu s úpravnami vody. Rovněž provozně by tato technologie pravděpodobně nebyla dlouhodobě udržitelná (energetické náklady na provoz, spotřeba materiálu a chemikálií, technické nároky na obsluhu).

Přestože jsou tedy výsledky v určitých hodnotách nadlimitní, podle materiálu WHO i názoru KHS by neměla mít ani dlouhodobá konzumace této neupravené vody negativní vliv na lidské zdraví. Ovlivněny budou v porovnání s ostatními zdroji vody (dešťová, vývěry) především chuťové vlastnosti, a dále zvýšené korozivní účinky vody a možnost usazování vysrážených látek (potrubí, tank). Místním obyvatelům bylo doporučeno kombinovat pro přímou konzumaci a vaření vodu z vrtu s ostatními zdroji, které doposud využívají.

V průběhu října a listopadu byl proveden finální návrh celkového řešení odběru, akumulace a distribuce vody. Z původně uvažovaného mechanického čerpání v podobě kolotoče (tzv. „play pump“) poháněného „dětskou“ silou jsme nakonec ustoupili, protože se nám nepodařilo sehnat místní firmu, která by toto řešení již někde v Keni realizovala. Také vlastní čerpadlo tohoto typu není běžně v Keni dostupné. Pokud se někde v Keni „kolotoč“ vyskytuje, pak pouze jako doplňující zdroj elektrické energie v kombinaci se solárními panely – ne tedy přímo nad vrtem jako čerpadlo, a to pouze u mělčích vrtů s menším množstvím odebírané vody. Nakonec bylo vybráno čistě solární řešení s průměrným návrhovým odběrem 10.000 l / den a s dodavatelem byla odsouhlasena dodávka německého čerpadla značky Lorentz včetně příslušenství. Tato značka má bohaté zkušenosti z obdobných instalací v rozvojových zemích včetně Keni. viz: www.lorentz.de/en/references/africa__kenya.html

Práce byly zahájeny koncem listopadu 2011. Zhlaví vrtu bylo sníženo a umístěno do podzemní šachty s ocelovým poklopem umístěným pod terénem tak, aby nebyla narušena celistvá plocha školního hřiště. Čerpadlo je umístěno v hloubce 83 m a připojeno potrubím z HDPE 1 1/4 “ do vodojemu vzdáleného 100 m. Potrubí je uloženo v zemi společně s kabely. Vodojem je umístěn v nejvýše položené části školního pozemku na 3m vysoké ocelové konstrukci tak, aby bylo umožněno případné dodatečné připojení cca 500 m vzdálené Kauti Secondary School bez nutnosti dalšího čerpání vody. K akumulaci vody dochází v plastové válcové nádrži o objemu 10 m3, uvnitř je osazen plovák pro automatické vypnutí čerpadla při naplnění vodojemu a opětovné sepnutí. 4 solární panely o celkovém výkonu 900 W jsou osazeny vedle tanků na dešťovou vodu u spodní školní budovy (Classroom 2) a jsou z důvodu ochrany oploceny. Z vodojemu je vedeno zásobovací potrubí 1 1/4 " přes rozdělovací vodoměrnou šachtu s uzávěry (s uzamykatelným poklopem) do 2 distribučních míst – jedno z nich v areálu školy, druhé pro veřejnost mimo areál školy. Z důvodu možnosti odkalování nádrže – předpokládá se průběžné usazování vysrážených rozpuštěných látek (železo, mangan) v důsledku okysličení vody při nátoku do nádrže – bylo ve dně nádrže osazeno vypouštěcí potrubí. Tato voda bude používána především pro závlahu přilehlého školního pole. Vlastní odběr vody pro distribuci je pak umístěn o něco výše nade dnem.

Sanace vývěru u Muthala Primary School (MPS)

Analogicky s loňskou sanací nejpoužívanějšího vývěru vody u cesty mezi Katitu market a Kauti market byla plánována sanace dalšího vývěru poblíž některé ze škol. Jako nejvýhodnější se nabízel vývěr nad Yanzonga primary school (YPS), ze kterého by se voda dala přivést do areálu školy a zde zřídit společný „water kiosk“ pro odběr jak do školy, tak pro veřejnost. Majitel pozemků, na kterých se nachází vývěr a přes který by vedlo přívodní potrubí, však podmiňoval realizaci „finanční kompenzací“. Tato podmínka byla naprosto nepřijatelná a proto bylo společně rozhodnuto sanovat vývěr v jiné oblasti poblíž MPS. Vývěr u YPS však nadále zůstává hojně využívaným lidmi žijícími v okolí, bohužel však stále primitivním a méně hygienickým způsobem – nabíráním přímo z mělkého vývěru. Do budoucna se jedná o perspektivní místo celoročně využitelného, kvalitního vodního zdroje.

 Vývěr u MPS je vzdálený 300 m západně od školy. Realizaci prováděli svépomocí členové komunity s využitím zkušeností získaných při asistenci na sanaci vývěru Katitu-Kauti. Práce zahrnovaly:

• zahloubení a uzavření vývěru do jímacího objektu

• položení gravitačního potrubí

• vybudování kamenného akumulačního tanku (5000 l) poblíž vývěru

• osazení plastového akumulačního tanku (2000 l) v MPS

Regulace průtoků do jednotlivých tanků probíhá automaticky pomocí plovákových uzávěrů tak, aby bylo využito maximální množství vody zachycené z vývěru v průběhu 24 hodin denně. Vyhodnocení vydatnosti v průběhu roku a zejména na konci bezdeštného období bude možné provést až po reálné zkušenosti z provozování.

Monitoring opatření realizovaných v roce 2010

• tanky na dešťovou vodu v KPS naplněny (50000 l), rovněž 2 tanky na soukromé farmě (10000 l); voda využívána ke všem účelům, ve škole časem nutno opravit (vyměnit) uzávěry nevalné kvality.

• vývěr Katitu - Kauti - plně funkční, přítok v období dešťů výrazně vyšší než v období sucha, voda bez zákalu; v období sucha odebráno 100 % 24-hodinové vydatnosti, voda přepadem neodtéká.

Možnosti aktivního pokračování spolupráce

V následujícím textu jsou načrtnuty možnosti dalšího pokračování spolupráce v oblasti vodohospodářství v lokalitě Kauti:

• Sanace vývěru Yanzonga – záměr sanovat tento vývěr zůstává stále aktuální, podmínkou zůstává dohoda z vlastníkem o bezplatném umožnění realizace; splnění této podmínky je na komunikaci v rámci komunity a také na aktivní účasti představitelů Yanzonga primary school, která by byla hlavním příjemcem.
• Vystrojení vrtu pro Imilini Primary school (IPS) – oblast Imilini jako nejvzdálenější část od páteřní cesty zůstává také nejméně benefitující oblastí z dosavadních realizovaných částí projektu. Mnozí z jejich obyvatel jsou v období sucha odkázáni na donášku vody buď z vývěru Yanzonga (1,5 km), nebo až z water kiosku Katitu-Kauti, což je okolo 3 km. V roce 2010 bylo v rámci hydrogeologického průzkumu vytipováno několik dalších perspektivních míst pro realizaci hydrovrtů (pouze metodou virgulí bez ověření geofyzikálním měřením); na jednom z těchto míst poblíž IPS byl v roce 2011 z místních (vládních) financí realizován pozitivní vrt -výsledky čerpací zkoušky a rozborů vody má za úkol zajistit koordinátor Josephat Ndunga; vrt zůstává uzavřený, bez možnosti ho jakkoliv využívat, údajně z důvodu nedostatku financí.
  Podmínka realizace: zjištění majetkových poměrů ve vztahu k vrtu a trase potrubí ke škole, zjištění záměru dosavadního realizátora projekt dokončit, případně důvody, proč projekt z jejich strany dokončit nelze

• Připojení Kauti secondary school (KSS) na vrt v KPS – střední škola – KSS – byla vybudována v roce 2009 a je vzdálená cca 500 m od KPS u cesty směrem na Kathiani; značná část úspěšných absolventů KPS na ní po dokončení 9. třídy následně pokračuje – rovněž tak děti „adoptivních rodičů“ z projektu adopce Centra Narovinu; škola doposud vlastní zdroj vody nemá; areál školy lze potrubím propojit s akumulačním tankem v KPS a využívat tak vodu z vrtu v obou školách. Podmínka realizace: aktivní účast vedení KSS na realizaci, geodetické ověření odběrného místa v KSS s ohledem na minimální hladinu vody v tanku.
• Realizace závlahového systému pro oblast Katitu-Kauti – farmáři z této oblasti mají dlouhobý záměr vybudovat malou retenční nádrž na potoce, ze které by byla voda přivedena do Katitu market (zde by byl akumulační tank) a dále níže položeného zemědělsky využívaného svažitého území s možností distribuce vody k jednotlivým farmářům.

• Realizace opatření pro zadržení vody v krajině a snížení půdní eroze

Statisticky udávané roční srážkové úhrny vnitrozemských oblastí Keni jsou od 500 mm, v Nairobi vzdáleném od Kauti 90 km pak 725 mm (pro srovnání Praha 580 mm, Lysá Hora 1560 mm). Z tohoto pohledu nevypadají tato čísla nijak hrozivě, problémem však oproti našemu území je, že veškeré srážky jsou kumulovány pouze do 2 období v roce (březen – květen a říjen – prosinec). Po zbytek roku neprší vůbec. Ani v období dešťů se však nejedná o trvalé srážky, ale o silné přívalové krátkodobé deště. V takto odlesněné, svažité krajině dochází k okamžitému odtoku naprosté většiny srážky prostřednictvím vymletých koryt dále do nedaleké řeky Thwake a dále pryč z oblasti. Zásak vody je na většině území minimální, půdní eroze je všudypřítomná, dlouhodobě vzrůstající. Přesto je stále mocnost zemědělsky využitelné půdy na většině území několik metrů, což bude z hlediska příštích let (ev. desítek let) pro možnost pokračování zemědělské činnosti v současné podobě dostatečné. Pochopitelně daleko významnější jsou hrozby okamžité – srážkově slabé období dešťů, neúroda z jakýchkoliv příčin, nemoci, ekonomický vývoj (výkupní ceny komodit, ceny potravin, inflace), politická a bezpečnostní stabilita. Z dlouhodobého hlediska udržení soběstačnosti zemědělské činnosti v území však půdní eroze představuje významné riziko a realizací souboru protierozních opatření by mohlo dojít k jejímu významnému zpomalení. Jednalo by se zejména o:

1. organizační a vegetační opatření – doporuční změn ve způsobu obdělávání pozemků, optimalizace tvaru, velikosti a spádu jednotlivých políček, realizace travních pásů mezi pozemky, zpevnění břehů výsadbou vhodných travin, dřevin

2. technická opatření pro zpomalení odtoku vody - terénní urovnávky, průlehy, ochranné a retenční hrázky, zasakovací příkopy

Samozřejmě nelze uvažovat s plošnou realizací na celém území oblasti Kauti, ale pouze v určité části jako vzorový pilotní projekt. Realizaci by předcházel terénní průzkum řešené oblasti a „seminář“ se zájemci z řad farmářů na toto téma (i jejich dlouholeté zkušenosti mohou původně plánované záměry korigovat nebo doplnit). Následovala by vlastní realizace – svépomocí, z místních zdrojů, s minimálními náklady na nákup materiálu.

• Zachycení dešťových vod ze střech na dalších školách (IPS, YPS, MPS, KSS)

Realizace této části byla plánovaná již v roce 2011. Nakonec k ní nedošlo z důvodů posunu prací na vrtu a sanaci vývěru až do samotného konce roku 2011. Je podmíněna úzkou spoluprací s vedením škol, a předpokládá zakoupení určitého množství akumulačních tanků na dešťové vody pro jednotlivé školy za předpokladu vybudování střešních okapů a svodů ve vlastní režii.

• Příspěvek na jednoduché vozíky (dvoukoláky) pro dopravu kanystrů s vodou

Pro dopravu kanystrů s vodou je v současnosti nejčastěji používána lidská (= ženská nebo dětská) síla paží a hlavy, u movitějších pak osel, kolo, ze vzdálených oblastí přijíždí k distribučnímu místu (vývěr Katitu-Kauti) občas i auto, které pak odváží desítky kanystrů. Projekt by předpokládal účelovou finanční dotaci na nákup jednoduchých, lehkých, pevných dvoukoláků rozměrově a pevnostně uzpůsobených pro uložení a transport 4 kanystrů (80 kg). Výroba a případný servis by probíhala v některé z místních zámečnických dílen (např. v Kathiani – nutno provést průzkum, zda je reálné).

Možnosti pokračování – shrnutí:

Vše popsané pod bodem 5 berte jako doporučení možného tak, jak to vyplynulo z pobytu na místě, z přání místních (závlahový systém) i z pozdějšího přemýšlení. Pořadí návrhů je čistě náhodné, neurčuje žádnou prioritu a nepodmiňuje jejich návaznost. Vše je otázka hlavně zájmu a možností (finančních) v Kauti pokračovat, a zda to bude pokračování pouze s dopadem lokálnějším, nebo plošnějším. Každé z opatření si vyžádá určitou přípravu, rozpracování, finanční rozvahu – tak, aby byl výsledek dlouhodobě funkční a smysluplný. Na základě vašeho rozhodnutí, zda a jak pokračovat, sdělení priorit a finančního rámce, je možné vyhodnotit reálnost jednotlivých částí a rozhodnout o dalších krocích.

Závěr

Veškeré plánované aktivity v roce 2010 a 2011 byly dokončeny, výstupy v podobě akumulačních tanků, vrtu, distribuce vody, sanovaných vývěrů, jsou funkční a předané komunitě do užívání. Nyní je hlavně na nich, zda dokáží dodržovat minimální nároky na obsluhu a údržbu, případně využívat získané zkušenosti dále. Ze vzájemné spolupráce mám pocit, že by tomu tak mohlo být.

V Brně, leden 2012 Ing. Petr Chaloupka
Pöyry Environment a.s.

středa 13.6. od 15 hod.
Komunitní centrum Prádelna
Holečkova 38, Praha 5 (metro B – Anděl)
www.veselysmichov.cz

Afrika hrou, besedy o rozvoji, hudební program – africká tradiční hudba a bubnování, výstava fotografií a předmětů z Keni , promítání.

15.00 - 18.00 afrika hrou

workshopy s africkou tématikou pro děti a mládež (hudební workshop, africká pohádka, oblékání afrického oblečení, výroba masek...)

17.00 - 20.00 besedy o rozvoji

téma: Adopce afrických dětí – projekt pomoci na dálku
hosté: Kennedy Okongo – Humanist center Narovinu – koordinátor projektu v Keni, Simona Heřtusová – Centrum Narovinu – iniciátorka projektu a koordinátorka, Ladislav Kopecký - adoptivní rodič a další hosté

téma: Projekty zahraniční rozvojové spolupráce
hosté: Dana Feminová a Kennedy Okongo – Centrum Narovinu – komunitní centrum Ostrov Naděje – Rusinga Island v Keni, Tomáš Tožička – Educon – energie pro všechny – Zambie, Dagmar Trkalová – Česko proti chudobě – rozvojové cíle tisíciletí a další hosté

20.00 - 21.00 hudební program

africká tradiční hudba a bubnování

Výstava fotografií a předmětů z Keni – promítání
Vstupné dobrovolné, výdělek z akce podpoří nákup traktoru pro projekt Ostrov Naděje na Rusinga Island v Keni

Tisková zpráva: Do České republiky přiletěl koordinátor rozvojových projektů Ken Okongo z Keni

V rámci projektu „Afrika nevšedníma očima - Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ přiletěl v neděli do České republiky jeden z hlavních koordinátorů Centra Narovinu v Keni – Ken Okongo.

Ken stál u zrodu partnerské organizace Centra Narovinu v roce 2000 v Keni a také dvou hlavních projektů Adopce afrických dětí na dálku a Ostrova Naděje na Rusinga Island.

V rámci jeho měsíčního pobytu proběhne řada přednášek a workshopů na školách a také několik setkání určených širší veřejnosti. Srdečně Vás zveme na setkání.

Přijďte se osobně setkat se zakladatelem rozvojových projektů Centra Narovinu v Keni, popovídat si o současném životě v nejchudších čtvrtích a slumech a získat novinky z projektů zahraniční rozvojové spolupráce.

V případě zájmu Vám rádi zašleme program po celé České republice.

Centrum Narovinu je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1995. Hlavní náplň činnosti Centra Narovinu představují v současné době projekty zahraniční rozvojové spolupráce, globální rozvojové výchovy a rozvoj dobrovolnické práce v oblasti rozvojové spolupráce.

Je členem českého Fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS) a spolupracuje na kampani Česko proti chudobě. Rozvojové projekty v africké Keni organizuje od roku 2000.

Všechny projekty jsou vedeny s velkým důrazem na dlouhodobou udržitelnost, podporu soběstačnosti, přechod od pasivního přístupu k aktivnímu převzetí zodpovědnosti a využívání vlastních možností.

Hlavní projekty Centra Narovinu:

• Projekt Afrika nevšedníma očima – programy ve školách a pro veřejnost v České republice. Nyní zastřešen projektem „Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ (Through Education towards a Universal Human Nation), který byl vytvořen s finanční pomocí Evropské Unie. Cílem projektu je prohloubit povědomí o problematice života v rozvojových zemích a rozvojové spolupráci, zvýšit vnímavost vůči otázkám rozvojového světa a posílit podporu veřejnosti pro oblast zahraniční rozvojové spolupráce.

• Adopce afrických dětí - projekt pomoci na dálku

• Miniobchůdek Afrika v duchu "Fair Trade"

• Kurzy "Dobrovolníci pro rozvojovou spolupráci s Afrikou"

• Rozvojové projekty: Komunitní centrum Ostrov Naděje na Rusinga Island / Keňa

• Rozvojové projekty: Voda pro Kauti / Keňa

• Partnerský program mezi českými a keňskými školami

Děkujeme za porozornost této aktivitě a těšíme se na setkání.V případě jakéhokoliv dalšího dotazu jsem Vám plně k dispozici.

S pozdravem,

za Centrum Narovinu

Simona Heřtusová
simona.hertusova@adopceafrika.cz
mobil 608 301 270
www.adopceafrika.cz
Centrum Narovinu, Tyršova 1, 120 00 Praha 2

Navštivte stánek Centra Narovinu na veletrhu neziskových organizací (NGO Marketu). Koná se  v pátek 11. května (11.00 – 19.00 hodin) v Národní technické knihovně, Technická 6, Praha 6 (stanice metra Dejvická).

NGO Market letos představí na 200 neziskových organizací. Budete mít příležitost zblízka poznat práci organizací z nejrůznějších oborů a vyzkoušet na vlastní kůži netradiční aktivity. Opět budou připraveny workshopy, tvůrčí dílny, obchůdky chráněných dílen, dětský koutek a dobrovolnická burza. Nově přibudou projekce tematických dokumentárních filmů a množství netradičních sportovních disciplín v prostoru před Národní technickou knihovnou v doprovodném programu „Myslíme na všechny“. Těšit se můžete také na hudební skupinu The Tap Tap a mnohé další.

Vstup na veletrh i všechny doprovodné akce je zdarma.

Dobrý večer,

paní Feminová, tak už jsme se vrátili z dovolené v Keni. Děkujeme za pomoc při zprostředkování naší návštěvy školy v Mombase.

Celá návštěva proběhla úplně hladce, pan ředitel i s Doris pro nás přijeli až na hotel, po návštěvě školy nás dokonce provedli po Mombase. Jsou to strašně úžasní lidí, návštěva ve škole byla naším nejsilnějším zážitkem z celé dovolené.

Děti nás přivítali písničkou Jambo bwana, prošli jsme celou školu, rozdávali dětem dárečky, fotili se s nimi, prostě byl to zážitek, který se nedá ani popsat. Děti měli radost a my jsme byli z celé návštěvy úplně dojatí.

Přikládám Vám několik fotek.

Ještě jednou moc díky Vám všem, kteří děláte takto prospěšnou práci, tam člověk vidí, že je to skutečně potřeba!!

S pozdravem
Hana Viktorinová

Aktualizováno: přidány fotografie ze ZŠ Kladno .

Srdečně Vás zveme na setkání s Peterem Otieno z Keni.

V rámci projektu „Afrika nevšedníma očima - Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ navštíví v nejbližších dnech Českou i Slovenskou republiku jeden z našich keňských spolupracovníků – Peter Otieno z Nairobi.

Peter se věnuje dobrovolnictví od roku 2001. Stál u zrodu několika neziskových projektu, například výstavby školy v chudinské čtvrti Spring Valley. Působí rovněž jako jeden z koordinátorů projektu Adopce afrických dětí.

V rámci jeho návštěvy proběhne řada přednášek a workshopů na českých i slovenských školách a také několik setkání určených širší veřejnosti, na které bychom Vás rádi pozvali.

Přijďte se osobně setkat s koordinátorem z africké Keni, popovídat si o současném životě v nejchudších čtvrtích a slumech a získat informace o projektech zahraniční rozvojové spolupráce. Na setkání jsou zváni nejen adoptivní rodiče dětí v Keni a spolupracovníci Centra Narovinu, ale i širší veřejnost se zájmem o tuto problematiku.

5.3.2012 od 18:30 hod. Centrum neziskových aktivit, Tyršova 1, Praha 2
www.adopceafrika.cz

18.3.2012 od 18:30 hod. Klub cestovatelů, Veleslavínova 14, Brno – Královo Pole
www.hedvabnastezka.cz/brno

Na školách bude Peter Otieno povídat s dětmi o situaci v rozvojovém světě a interaktivními workshopy přiblíží dětem africkou kulturu, její zvyky, hudbu či každodenní život. Z bohatého programu vybíráme následující setkání, v případě zájmu Vám rádi zašleme více detailních informací včetně kontatků.

6.3.2012 ZŠ Pouchov – projektový den s besedou a workshopy

8.3.2012 ZŠ Kladno – projektový den s besedou a workshopy

12.3.2012 ZŠ Dolní Rožínka – beseda s promítáním

19.3.2012 ZŠ Jihlava – beseda s workshopy

21.3.2012 ZŠ Obecnice – beseda s workshopy

23.3.2012 ZŠ Radonice – beseda s promítáním

Centrum Narovinu je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1995. Hlavní náplň činnosti Centra Narovinu představují v současné době projekty zahraniční rozvojové spolupráce, globální rozvojové výchovy a rozvoj dobrovolnické práce v oblasti rozvojové spolupráce.

Je členem českého Fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS) a spolupracuje na kampani Česko proti chudobě.

Rozvojové projekty v africké Keni organizuje od roku 2000.

Všechny projekty jsou vedeny s velkým důrazem na dlouhodobou udržitelnost, podporu soběstačnosti, přechod od pasivního přístupu k aktivnímu převzetí zodpovědnosti a využívání vlastních možností.

Hlavní projekty Centra Narovinu:

• Projekt Afrika nevšedníma očima – programy ve školách a pro veřejnost v České republice. Nyní zastřešen projektem „Výchovou k jednotě a partnerství lidí na celém světe“ (Through Education towards a Universal Human Nation), který byl vytvořen s finanční pomocí Evropské Unie.

Cílem projektu je prohloubit povědomí o problematice života v rozvojových zemích a rozvojové spolupráci, zvýšit vnímavost vůči otázkám rozvojového světa a posílit podporu veřejnosti pro oblast zahraniční rozvojové spolupráce.

• Adopce afrických dětí - projekt pomoci na dálku

• Miniobchůdek Afrika v duchu "Fair Trade"

• Kurzy "Dobrovolníci pro rozvojovou spolupráci s Afrikou"

• Rozvojové projekty: Komunitní centrum Ostrov Naděje na Rusinga Island / Keňa

• Rozvojové projekty: Voda pro Kauti / Keňa

• Partnerský program mezi českými a keňskými školami

Dokumentární fotografie z cest Miroslava Švejnohy
ZŠ Nový Jičín
Tyršova , Nový Jičín

Výstava fotografií zajímavých etnik z celého světa. Výstava podporuje konkrétní projekty v Keni. Více info na www.adopceafrika.cz a www.svejnoha.cz.

Úterý 13. března 18.30 – Beseda o cestě po Keni s Ing. Ladislavem Kopeckým.

Součásti besedy bude i setkání a povídání s místopředsedkyni občanského sdružení Centrum Narovinu Simonou Heřtusovou. V rámci besedy bude zahájená dobrovolnická sbírka Komunitního centra Kampa k adopci na dálku.

Centrum Narovinu se zaměřuje na rozvojovou spolupráci s cílem zlepšení vzdělávání, zdravotní péče a celkové životní úrovně v Africe.

» Komunitní centrum Kampa

Zhruba před pěti lety jsme na dálku adoptovali keňského chlapce Hebu. Jednou z našich preferencí bylo, aby dítě žilo na místě pokud možno co nejvíce dostupném z naší republiky, protože od začátku jsme počítali s tím, že ho jednou navštívíme. Heba žije v Mombase a v dubnu mu bude 13 let. Adoptovali jsme ho, když mu bylo 8 let. V žádosti o jeho adopci bylo uvedeno, že chlapec žije sám s matkou, otec je opustil, má pět bratrů a matka není schopna hradit mu školné.

Do Keni jsme přicestovali 18.2.2012. Po určitých peripetiích se nám podařilo sjednat si setkání s Hebou na 21.2. Přestože jsme setkání dojednávali dlouho dopředu už v Praze, do poslední chvíle to bylo hodně napínavé. Po našem příjezdu do Keni jsme si měli termín setkání potvrdit se zaměstnancem hnutí z Nairobi Benem a následně i s dobrovolným koordinátorem z Mombasy Ngomem, který nás měl vyzvednout v hotelu. Bohužel na naše sms zprávy nikdo z koordinátorů neodpovídal, nedařilo se nám se s nimi spojit ani telefonicky. Když už jsme nevěřili, že se setkání uskuteční, napadlo mne požádat syna, aby Benovi zavolal z Prahy. Tento telefon Ben vzal a následně se ozval i nám v Keni a na setkání jsme se dohodli.

Jelikož jsme měli informaci, že Heba žije v Mombase, představovali jsme si, že bydlí někde ve slumu na nevábném místě velkoměsta (Mombasa je druhé největší město Keni s 0.8 mln obyvatel). Překvapilo nás proto, když jsme projeli centrem Mombasy, pak oblastí překladišť kolem obří městské skládky a vjeli jsme do malebné hornaté oblasti pokryté bohatou zelení. Po ruchu prašného velkoměsta plného chudoby to byla opravdová oáza klidu. I lidé se nám v této oblasti zdáli veselejší a přívětivější. Koordinátor Ngome nás čekal na silnici blízko odbočky k vesničce, kde Heba žije (i když se údajně jedná o část Mombasy, název „vesnička“ toto místo vystihuje nejlépe). Asfaltová silnice se v tomto místě změnila v hrbolatou polní cestu, po které jsme dojeli až téměř na místo. Poslední etapu cesty jsme měli absolvovat pěšky. Ngome zavolal do vesničky mobilem a za chvíli se na blízkém kopečku objevila spěchající rozesmátá Hebova maminka. Heba byl ve škole a uvolnili ho až poté, co dostali zprávu, že jsme dorazili. Hebova maminka byla moc sympatická a plná vděčnosti za naši podporu jejímu synovi. I když je negramotná a neměli jsme společný jazyk, setkání s ní bylo moc dojemné, rozuměli jsme si i beze slov. Spolu s ní a koordinátorem jsme pak došli k několika hliněným domkům se střechou z palmového listí, kde Heba se svou maminkou žije. Odněkud přinesli několik dřevěných židlí, na které nás posadili. Postupně přišly desítky lidí, kteří se nám představovali a sedali si či postávali všude kolem nás. Myslím, že jsme byli v této malé vesničce zajímavou atrakcí:o). Za chvíli přiběhl ze školy Heba ve školní uniformě, kterou v Keni nosí povinně všechny děti. Na svůj věk se zdál mladší. Byli jsme z Prahy upozorněni, že keňské děti jsou plaché, což se plně potvrdilo. Heba byl z naší návštěvy pořádně nervózní, první úsměv jsme zaznamenali až asi po půl hodině:o). Nelze se mu ani moc divit, všichni kolem mu evidentně stále říkali, co má dělat. Navíc jeho angličtina byla velmi slabá a tak na všechny naše otázky odpovídal: „yes“. Naštěstí koordinátor byl schopen základní věci přeložit, takže jsme se dozvěděli, že se dobře učí (což později potvrdil i jeho učitel), chtěl by být lékařem, hraje rád fotbal a má pět starších bratrů, kteří studují či pracují v Mombase. Předali jsme mu dárky a dětem, které se přišly na sekání podívat, bonbony, lízátka a propisovačky, které si nadšeně rozebraly. I tyto děti byly velmi stydlivé a vždy se rozutekly, jakmile jsem na ně zamířila fotoaparát. Pak však zjistily, že fotografii si lze na fotoaparátu prohlédnout a naopak se chtěly fotit všechny:o). Jeden z chlapců vylezl na obrovskou kokosovou palmu a shodil několik kokosových ořechů, ze kterých nám pak nabídli kokosové mléko. Poté jsme si prohlédli domek, ve kterém žije Heba s maminkou. Jednalo se o malý domek uplácaný z hlíny, rozdělený na dvě miniaturní místnůstky. V jedné bylo na zemi ohniště z kamenů (kuchyně), ve druhém ležely na zemi dvě matrace pokryté povlečenými dekami (ložnice). Matrace byly oddělené prádelní šňůrou, na které viselo oblečení. Přes velmi bídné podmínky jsme byli překvapeni naprostou čistotou obydlí. Veškeré oblečení i deky zde byly perfektně čisté. Je pro nás záhadou, jak je možné takové čistoty docílit v takových podmínkách.

Pak už jsme se s místními lidmi rozloučili a pokračovali dále palmovým hájkem ke škole. Škola byla dlouhá přízemní budova postavena z cihel (což je v této oblasti spíše výjimka). Nemá zasklená okna, podlaha je hliněná. Ve škole je 8 tříd. Heba chodí do 5.třídy. Ve třídě je padesát dětí (později nám náš řidič řekl, že ve státních školách v Keni je i 100 dětí ve třídě a děti se učí i venku, takže tato škola byla vlastně velmi nadstandardní). Děti sedí ve dřevěných lavicích, které jsou k tabuli postaveny bokem, vždy po 4-6 v lavici (v lavicích sedí proti sobě). Po setkání s dětmi jsme šli ještě do „ředitelny“, protože nás ředitel školy požádal o zápis do návštěvní knihy. Pak už následovalo rozloučení.

Jsme moc rádi, že jsme mohli Hebu a jeho maminku potkat a že si teď už dokážeme představit, kde a jak žije. Věříme, že naše podpora má význam. Bylo to pro nás důležité i proto, že jsme nad některými záležitostmi týkajícími se adopce měli otazník. Například dopisy, které nám od Heby chodí a jsou jím podepsané, jsou psané různou rukou. Dnes už víme, že Hebova angličtina není tak dobrá, aby byl schopen je napsat sám, tudíž je zřejmě píše někdo za něj. Naopak nás mrzí, že se potvrdilo naše podezření, že Heba nedostal kolo, na které jsme poslali peníze. Kolo mu mělo být koupeno před pár lety jako náš dárek k Vánocům a měl s ním být vyfocen. Fotografie Heby, která však tenkrát přišla, byla bez kola. Když jsme na to upozornili, po mnoha měsících přišla fotka tak rozmazaná, že nebylo jasné, kdo na ní je. Koordinátor nám na naší otázku nyní sdělil, že kolo bylo ukradeno. No, všechny věci asi nemohou být ideální:o).

Nicméně po naší návštěvě zůstáváme optimisté a věříme, že těch pár tisíc, který každý rok posíláme, snad pomůže jednomu konkrétnímu človíčkovi ke vzdělání a tím i k lepší práci (v Keni je 50%-ní nezaměstnanost) a k lepšímu životu. V Keni jsme viděli spoustu pro nás nepředstavitelné bídy. Určitě potřebuje vzdělané lidi, protože právě vzdělání lidem umožňuje více než co jiného vzít vlastní život do svých rukou a zlepšit podmínky ve své zemi.

Pavlína Petrová

Výstava fotografií Ester Starman
Kulturní centrum „12”
Pobočka - Pertoldova 3346, Praha 4 - Modřany, www.kc12.cz
Výstava je pořádána ve spolupráci s Centrem Narovinu

Návštěva Indie bez setkání

Na začátku nového tisíciletí jsme se ve firmě s kolegyní Yvetou rozhodli vylepšit si svědomí a udělat něco bohulibého. Prostřednictvím pražské arcidiecéze jsme začali v Indii přispívat na školní výchovu chlapce Johna. V Keni nám pak Centrum NAROVINU vybralo děvčátko Mary. Johnovi bylo 12 a Mary 6 let.

V podstatě šlo o to, že každý rok přispíváte dítěti na školní oblečení, knížky a pomůcky nějakou částkou. Celému procesu se tak trochu farizejsky říká „adopce na dálku“. Slovo adopce je trochu „bullshit“ a marketingová nálepka pro ty, kteří se tím chtějí prezentovat. Dobře to vypadá a dokonce si tím někdo při troše fantazie může vytvořit iluzi, že si někde v Africe pořídil dítě, které vychovává. 

Hezrona jsme si vybrali z ostatních dětí, protože byl úplným sirotkem. Pět let jsme posílali dohodnutou podporu, Hezron mezitím začal studovat na highschool, 3x ročně jsme od něj dostávali dopis a fotky, ale už delší dobu jsme měli v hlavě, že bychom ho chtěli jednou vidět a že bychom chtěli vidět podmínky, v kterých žije on i velká většina Keňanů.

Druhou polovinu října 2011 jsme tedy strávili v Keni. Z toho 5 dní v Nairobi, 4 dny na pobřeží  a další dny v Keňské přírodě. Chtěla bych vám něco víc napsat o setkání s Hezronem a s komunitou, kde žije. Dobrým prostředníkem nám k tomu byla Keňská koordinátorka Florence. 

Hned na první den máme předem dohodnutou návštěvu u Hezrona. Taxíkem se po hodině cesty dostáváme do okrajové čtvrti Nairobi, která se jmenuje Kasarani.

Vcházíme na malý dvorek, ze kterého se vstupuje do několika tmavých místností o rozloze sotva pár metrů čtverečních. Jednu z nich si Hezron spolu s babičkou, bratrem a bratrancem pronajímají. Jsme přivítáni s velkou slávou, babička nás líbá a se slzami v očích okamžitě děkuje za všechnu naši pomoc a za návštěvu. V místnosti je natěsnaná postel, několik židlí, skříň a stolek. Okénkem proniká dovnitř úzký proužek světla. Usedáme. Babička by nás ráda pohostila, bohužel nemá čím. Popisuje těžkou situaci, která začala před deseti lety, když zemřeli oba Hezronovi rodiče na HIV. Chlapce i jeho bratra se ujala, přesto, že již tehdy nebyl její zdravotní stav dobrý. Brzy osiřel i Hezronův bratranec a tak jsou s ní teď všichni tři. Jediný příjem má babička z praní prádla lidem v okolí, což však málokdy stačí na nájem a pořádné jídlo. A tak začíná každodenní boj o přežití. Děti spí na zemi přikryté starou dekou, někdy s prázdným žaludkem. Na večeři nezbylo. Přesto si nestěžují. Hezron měl štěstí a koordinátorka si ho vybrala do programu adopce na dálku. Díky naší podpoře studuje na střední škole s vyšší úrovní, která mu dává lepší vyhlídky do budoucnosti. Část prostředků jde také do rodinného rozpočtu a tak mohou všichni zůstat v této sice malé, ale zděné místnůstce ve čtvrti Kasarani, která je pořád relativně dobrým místem k životu v porovnání se slumem v Kibeře, který obývají nejchudší nairobští obyvatelé. 

Plánujeme program na příští dny. Jeden den strávíme v centru Nairobi, kde Hezron nikdy nebyl, domlouváme návštěvu nedělní mše v kostele a návštěvu školy. Zjišťujeme také, jaké komodity jsou nejvíce potřeba. Později do domácnosti kupujeme mouku, cukr, prací prášek a také přikrývky. 

Druhý den navštěvujeme nairobské žirafí centrum a později ve středu města vyjíždíme výtahem na vrchol mrakodrapu Kenyatta International Conference Center, ze kterého je výhled na celé město. Hezron je fascinovaný, poznávání města je pro něj možná větším zážitkem než pro nás. Večer, když sedíme v jedné z pouličních restaurací u čaje, nám děkuje za nejlepší den v jeho životě. Po několika letech dopisování tedy dnes konečně Hezrona lépe poznáváme. Životní osud a tvrdý režim ve škole mu vzaly hodně sebedůvěry. Působí plaše a neprůbojně, což ještě umocňuje nervozita z naší návštěvy. Přesto, že se snažíme, konverzace je převážně jednostranná, největším problémem je vyloudit na jeho tváři úsměv. Přesto se však postupem času trochu uvolňuje. Oči mu září, když v restauraci pouštějí televizi se zápasem Manchester United. „To je můj nejoblíbenější tým, ale skoro nikdy nevidím, jak hraje.“, vypráví, jak obrazovku vidí jen několikrát do měsíce u jednoho kamaráda. Na počítač se nedostane vůbec, ve škole žádné nemají a chodit do internetové kavárny si nemůže dovolit. Jeho přístup k informacím je tak omezen na to, co mu řeknou učitelé a lépe situovaní spolužáci.

Nedělního rána míříme do kostela ve čtvrti Kayole, který Hezron pravidelně navštěvuje. Kostel je stlučený z vlnitého plechu, uvnitř se sedí na plastových židlích. Čtení bible se střídá se sborovými zpěvy a bubnováním a mše se někdy protáhne až do večerních hodin. I my se přidáme a zazpíváme dvě písně. Víra v boha je pro mnohé obyvatele těchto chudých předměstských čtvrtí jedinou motivací a nadějí. Zůstáváme 4 hodiny a odnášíme si opravdu silné dojmy.

Po mši se vracíme opět za babičkou, která z námi nakoupených ingrediencí uvařila typické místní jídlo – kuře a ugali. Opět se všichni vtěsnáváme do malé místnosti, myjeme si ruce v lavoru a pouštíme se jimi do večeře. Kuřecí maso je výborné, jen ho na kostech moc není. Vše zakusujeme ugali, což je hustá kaše z kukuřičné mouky na kterou Keňané nedají dopustit. Hezron pro každého z nás hrdě rukou nabírá obrovský kus a hází nám jej do talíře. Nám tak nezbývá, než s pochvalami, tuto, pro nás velmi těžce poživatelnou hmotu, spořádat. Naštěstí babička připravila také dušený špenát, sukuma wiki, který je výborný a zachraňuje nás před udušením. Pomalu se stmívá, rozsvěcujeme petrolejovou lampu, elektřina sem zatažená není. 

Další den jsme slavnostně uvedeni do školy, kde vedeme proslov o důležitosti vzdělání před několika třídami. Přivezli jsme také staré učebnice angličtiny, sešity a psací potřeby. Škola je soukromá a platí ji sami studenti, bez jakékoliv podpory státu. V každé třídě je přibližně 50 dětí, jakékoliv modernější pomůcky chybějí. Ředitel se však snaží zaměstnávat kvalitní učitele a držet vysokou úroveň.  Veškeré vyučování probíhá v angličtině, studenti dostávají ve škole také oběd. Školu pro Hezrona vybrala sama Florence a ta nám také popisuje jeho předchozí studium na škole státní. Školné bylo sice o něco nižší, ve třídách ale bylo ještě daleko více žáků. Nejhorší však byl přístup učitelů. Úroveň vyučování byla nízká, učitelé se chovali velmi nadřazeně, s dětmi nekomunikovali, jejich problémy nikoho nezajímali. Bohužel i takovéto studium je ale pro řadu dětí nedostupné. Děti bez jakýchkoliv prostředků nestudují školu žádnou.

Na závěr našeho pobytu ještě Florence doprovázíme při návštěvě jiných rodin v Kibeře, druhém největším africkém slumu, který je vzdálen jen několik kilometrů od centra města. Přesto, že jsou s námi dva místní chlapi pro zajištění bezpečnosti, atmosféra není dobrá. „No photo, mzungu!“, bělochu nefoť, křičí na mě vedle postávající muž, když tahám z brašny foťák. Jasně dává najevo, že jestli chci něco fotit, nebude to zadarmo. Život v Kibeře je naprosté dno, kam můžou obyvatelé Nairobi klesnout. Chatrče z vlnitého plechu nebo bahna a klacků jsou namačkané jedna na druhé, vše navíc v prudkých stráních v jílovitém lepivém blátě. Momentálně je období dešťů, a tak celá čtvrť doslova teče, lidé zapadají do bahna po kotníky, do toho ještě kolem protékají stoky odpadků. Mnoho lidí nemá doma ani podlážku a tak na bahně i spí. Namačkáno je tady více než milion obyvatel, drtivá většina je bez práce, mnoho z nich trpí HIV nebo malárií. I za plechové boudy je třeba platit nájem, což nutí mnoho z nich k prostituci nebo kriminální činnosti.

Po několika dnech strávených na chudých předměstích Nairobi je lehké propadnout depresi. Životní podmínky jejich obyvatel jsou děsivé, vidina na zlepšení situace minimální. Lidé se pohybují v začarovaném kruhu. Bez vzdělání neseženou práci a nezajistí vzdělání ani pro své potomky. Od zkorumpované keňské vlády se také velké pomoci nedočkají. Různé zahraniční projekty jsou tak často jedinou nadějí. I malá pomoc je lepší než žádná. Těžko říct, jestli je vůbec možné, aby došlo v dohledné době k nějakému celkovému zlepšení situace. Keňané budou muset i nadále vést svou každodenní bitvu a bude dlouho trvat, než si budou moci opravdu upřímně říci: „hakuna matata“, tedy že není „žádný problém“.

Závěrem snad jen dodám, že děkujeme za organizaci našeho pobytu paní Daně Feminové a Florence Kweyu. Setkání s Keňskou realitou v nás zanechalo plno silných dojmů, plánujeme výstavu fotek a snažíme se i propagovat činnost Hnutí Narovinu. Chceme prostě přispět alespoň kouskem k zlepšení životní situace byť jen několika lidí na naší Zemi.

Alena Šmelcová

David Švejnoha a Vašek Soukup (www.svejnoha.cz)
Klub cestovatelů BRNO, Veleslavínova 14 Brno – Královo pole (www.klubcestovatelu.cz)

Keňa – Island of Hope, Rusinga – 2011 (7-11.8, 13-17.8)
Koordinátor projektu: Daniela Cachová
Lektorky: Daniela Cachová, Hanka Dvořáková

Projekt Komunity pro lidský rozvoj ve spolupráci s Centrem Narovinu

Druhého humanistického metodického semináře pro učitele s důrazem na vyučovací metody, efektivní komunikační dovednosti a nenásilný přístup se zúčastnilo 61 učitelů z celé Keni ve dvou pětidenních turnusech.

V humanistickém komunitním centru Island of Hope na ostrově Rusinga jsme spolu s keňskými organizátory uskutečnili prožitkový interaktivní seminář, jehož záměrem bylo poskytnout keňským učitelům co největší škálu univerzálně využitelných vyučovacích metod a aktivit. Kromě samotného praktického vyzkoušení nejrůznějších aktivit z připraveného manuálu měli učitelé prostor ke společnému sdílení svých vlastních zkušeností a postřehů z praxe.

Video: Druhý humanistický metodický seminář pro učitele

Velkým tématem bylo „zasvěcení“ učitelů do konkrétních kroků nenásilné respektující komunikace, která je velice odlišná od tamního tradičního autoritativního přístupu s aktivní rolí učitele. Poznatky z tohoto jednodenního „minisemináře“ měli učitelé možnost uplatňovat a diskutovat v průběhu celého semináře. Tyto komunikační dovednosti mohou učitelé zdokonalovat díky studiu knihy „How to Talk so Kids can Lear“ (A. Faber, E. Mazlisch), jejíž tři výtisky jsme poskytli třem nejaktivnějším spolupracujícím komunitám v Keni.

Představením projektu Výchovy k Nenásilí, který jsme zahájili v ČR již v roce 2005, jsme chtěli keňské učitele inspirovat k aktivnímu využívání námi zpracovaného pilotního manuálu či jeho částí v rámci „aktivně-nenásilné“ osvěty ve škole, rodině i komunitě. Jednodenní seminář spojený s prezentací tohoto projektu, s praktickým vyzkoušením několika ukázkových aktivit a následným předáváním knowhow pro potenciální lektory se sešel s velkým ohlasem a pozitivními reakcemi.

V závěru semináře vytvořili učitelé aktivní skupinu, která si dala za cíl rozšiřovat nově získané dovednosti (metodické, komunikační i nenásilné) ve svém okolí s naší podporou na dálku. Náš cíl, a to inspirovat učitele a motivovat je k aktivnímu předávání nově získaných dovedností a postojů dál, se tedy (alespoň dle závěrečného pozitivního naladění učitelů) zdařil.